HISTORIE

Důležitým okamžikem v historii Broumovska byl příchod řádu benediktinů. Ti na něj přivedli německé kolonisty, kterým byli po celou dobu duchovní i hmotnou oporou. Během působení benediktinů na Broumovsku docházelo už od počátku k rozvoji vzdělání a kultury a také k hospodářské prosperitě. K prvnímu velkému rozkvětu území došlo v první polovině 15. století, kdy Broumov sloužil jako náhradní sídlo břevnovským benediktinům, kteří sem uprchli při vypálení břevnovského kláštera husity. Přinesli s sebou i několik cenných předmětů, mezi nimi například Codex gigas, který byl jako válečná kořist později odvezen do Švédska. Druhý velký rozkvět nastal ve druhé polovině 16. a první polovině 17. století za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinkeho. Ti rozšířili klášterní sbírku uměleckých děl a umožnili přestavbu kláštera a výstavbu barokních kostelů v okolních vesnicích. Za tzv. Broumovskou skupinou kostelů i přestavbou kláštera stojí architekti Kilián Ignác a Kryštof Dientzenhoferové. Benediktini byli na Broumovsku přítomni až do konce druhé světové války. Po ní byli němečtí členové řádu z Broumova odsunuti a usadili se v bavorském Rohru. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Benediktini se do kláštera v Broumově už nikdy nevrátili. 

Kromě benediktinů se na utváření města a jeho okolí podílela i velká komunita soukeníků, která založila ve městě dodnes trvající tradici textilní výroby. Zásadní zlom nastal v 19. století. Zrušení poddanství, vybudování železniční trati ve směru Choceň – Broumov a celková industrializace města a okolních vesnic přinesly rychlý rozvoj území. V celém regionu se budovaly školy, továrny, nájemní domy. Mezi výrazné hybatele tohoto vývoje patřil Josef Schroll. Jeho firma se dvěma tisíci pracovníky byla třetím největším tkalcovstvím v Rakousku-Uhersku, o podnikateli samotného bychom dnes mohli mluvit jako o sociálně odpovědném podnikateli. Pro své zaměstnance budoval nemocnice, jídelny, byty a domy či knihovny. 

Průmysl se stal nepostradatelnou součástí Broumovska nejen v rámci hospodářské prosperity, ale i jeho vizuální podoby. K Broumovsku od té doby neodmyslitelně patří malé továrny, jejich komíny a také honosné vilky tehdejších majitelů. S rozvojem města vzkvétal i broumovský kulturní a společenský život. Průmysl v regionu zůstal až do konce druhé světové války, kdy byly následně všechny podniky znárodněny. Textilní a průmyslová výroba je i přes zavření některých podniků pro Broumovsko podstatná dodnes. 

Tři králové, foto: archiv IC Broumov