Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku
To chci zažít

BROUMOVSKO

ÚVOD 

Broumovsko je malé území mezi kopci, lesy a skalami na severovýchodě České republiky u hranic s PolskemRozsahem zhruba odpovídá Chráněně krajinné oblasti Broumovsko, která definuje nejen jeho rozhlohu, ale i celkový charakter. Broumovské stěny a pískovcové skály jsou přirozenými dominantami krajiny a průsečíky vlivů ekonomických a kulturních center regionu – Broumova, Police nad Metují a Teplic nad Metují. 

Území je oddělené hradbou pískovcových skal od zbytku země. Vzdálené od vnitrozemí vždy bylo tak trochu uzavřené a žilo samo pro sebe. Z toho vychází i jeho genius loci ovlivněný historií, působením benediktinů a výraznou, téměř kompletní, výměnou obyvatel po roce 1945. Broumovsko vždy platilo za svérázné území, bylo místem stýkání kultur, národností i pohledů na svět – a mnohé z toho mu zůstalo dodnes. Srdcem regionu je město Broumov. Město s necelými 7 400 obyvateli vždy sloužilo svému okolí jako kulturní, vzdělávací i ekonomické centrum. Navzdory své odlehlosti, specifikům i historii chytá Broumovsko druhý dech, aby se opět mohlo stát kulturně bohatým centrem setkávání protikladů.

Skalní město, foto: Jaroslav Winter / Kaple Hvězda na Broumovských stěnách, foto: Tomáš Šrejber 
 

Pohled na skalní město v západu slunceKaplička Hvězda v  Broumovských stěnách osvícená ve tmě

 

HISTORIE 

Důležitým okamžikem v historii Broumovska byl příchod řádu benediktinů. Ti na něj přivedli německé kolonisty, kterým byli po celou dobu duchovní i hmotnou oporou. Během působení benediktinů na Broumovsku docházelo už od počátku k rozvoji vzdělání a kultury a také k hospodářské prosperitě. K prvnímu velkému rozkvětu území došlo v první polovině 15. století, kdy Broumov sloužil jako náhradní sídlo břevnovským benediktinům, kteří sem uprchli při vypálení břevnovského kláštera husity. Přinesli s sebou i několik cenných předmětů, mezi nimi například Codex gigas, který byl jako válečná kořist později odvezen do Švédska. Druhý velký rozkvět nastal ve druhé polovině 16. a první polovině 17. století za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinkeho. Ti rozšířili klášterní sbírku uměleckých děl a umožnili přestavbu kláštera a výstavbu barokních kostelů v okolních vesnicích. Za tzv. Broumovskou skupinou kostelů i přestavbou kláštera stojí architekti Kilián Ignác a Kryštof Dientzenhoferové. Benediktini byli na Broumovsku přítomni až do konce druhé světové války. Po ní byli němečtí členové řádu z Broumova odsunuti a usadili se v bavorském Rohru. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Benediktini se do kláštera v Broumově už nikdy nevrátili. 

Člověk v kápi osvícený ve tmě čte knihu

Kromě benediktinů se na utváření města a jeho okolí podílela i velká komunita soukeníků, která založila ve městě dodnes trvající tradici textilní výroby. Zásadní zlom nastal v 19. století. Zrušení poddanství, vybudování železniční trati ve směru Choceň – Broumov a celková industrializace města a okolních vesnic přinesly rychlý rozvoj území. V celém regionu se budovaly školy, továrny, nájemní domy. Mezi výrazné hybatele tohoto vývoje patřil Josef Schroll. Jeho firma se dvěma tisíci pracovníky byla třetím největším tkalcovstvím v Rakousku-Uhersku, o podnikateli samotného bychom dnes mohli mluvit jako o sociálně odpovědném podnikateli. Pro své zaměstnance budoval nemocnice, jídelny, byty a domy či knihovny. 

Průmysl se stal nepostradatelnou součástí Broumovska nejen v rámci hospodářské prosperity, ale i jeho vizuální podoby. K Broumovsku od té doby neodmyslitelně patří malé továrny, jejich komíny a také honosné vilky tehdejších majitelů. S rozvojem města vzkvétal i broumovský kulturní a společenský život. Průmysl v regionu zůstal až do konce druhé světové války, kdy byly následně všechny podniky znárodněny. Textilní a průmyslová výroba je i přes zavření některých podniků pro Broumovsko podstatná dodnes. 

Tři králové, foto: archiv IC Broumov

KULTURA

Kultura je pro mikroregion Broumovsko nepostradatelnou součástí. V návaznosti na benediktinský odkaz, historii území a revitalizaci kláštera je kandidatura na Evropské hlavní město kultury přirozeným krokem v jeho dalším rozvoji. Krokem, který může pomoci posílit roli města jako kulturního a vzdělanostního centra důležitého pro nejbližší okolí stejně jako celou republiku i zahraničí. Rozmanitost kulturního života v Broumově nevychází pouze z institucí, ale angažovaných občanů, jednotlivců i skupin. Díky nim vzniká široká škála kulturního programu, kde si každý najde to své. V kulturním přehledu tak můžete najít akce organizované městem Broumov, Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov, DDM Ulita, ZUŠ Broumov nebo zdejšími školami, spolky, sdruženími či jednotlivci. Právě kultura, kterou pořádají samotní občané, je nepostradatelnou částí barevné palety broumovské kultury. 

Broumovský klášter byl ve své době důležitým místem celého města jako centrum kultury a vzdělání. Klášterní gymnázium, kde benediktini předávali své vědění, je s rokem založení 1624 třetí nejstarší v Česku. Mezi jeho absolventy patří například Arnošt z Pardubic, Alois Jirásek nebo Bohuslav Balbín. Na jeho tradici dnes navazuje Gymnázium Broumov

Pohled na Broumovský klášter a klášterní zahradu se sochou v popředí

období komunismu klášter nemohl sloužit svému hlavnímu účelu – být centrem kultury a vzdělání svému širokému okolí. Už více než jedno desetiletí se do něj však daří navracet život. Důležitým bodem pro znovuvyužití kláštera byla jeho revitalizace. Tu iniciovala Agentura pro rozvoj Broumovska, která si klášter částečně pronajímá od benediktinského řádu. Velká část stále probíhající revitalizace se uskutečnila v letech 2014 a 2015 a zahrnovala nejen opravení poničených částí kláštera, ale také restaurování fresek a nábytku v klášterní knihovně nebo vybudování zázemí pro vzdělávací a kulturní akce. Bývalé benediktinské cely byly přeměněny na turistické ubytování. Obnova se dotkla také klášterní zahrady a všech jejích staveb. 

Broumovský klášter, foto: Jitka Smolíková

KRAJINA   

Rozsáhlé lesy, kopce, louky, pískovcové skály. Spousta míst kam se schovat, kde být sám. Kde slyšet ticho, kterému před mnoha staletími propadli i benediktini. Místa, odkud vidíte do kraje a můžete rozjímat. Nad sebou, životem, vesmírem i budoucností. 

Člověk se psem sedící ve skalní bráně


Příroda je nepostradatelnou esencí broumovského genia loci. Podstatou Chráněné krajinné oblasti Broumovsko jsou rozsáhlá pískovcová skalní města, chráněné rostliny, živočichové i biotopy. Barokní krajina přináší unikátní kombinaci lidové architektury, urbanismu a citlivého obhospodařování přírody. Krajinu dvou skalních měst, Broumovských stěn a Teplicko-Adršpašských skal, z nichž druhé jmenované je největším skalním městem v České republice, dotváří sakrální stavby, ráz broumovských vesnic zase dokresluje jejich lánovité uspořádání a jedinečné klasicistní statky tzv. broumovského typu

Tato krajina je však významná i z důvodů, kterých si možná na první pohled nevšimnete. Region lze označit za jakousi "střechu Evropy", neboť Broumovskými stěnami probíhá hranice dvou úmoří. Sedimentací písků a ústupem prehistorického moře vznikly rozsáhlé skalní plošiny, průrvy, soutěsky a labyrinty. Díky geologické stavbě a tomuto dynamickému vývoji patří oblast mezi významné zásobárny pitné vody. 

Organizace jako Živá voda, model Živá krajina, který představuje komplexní přístup k adaptaci na klimatickou změnu, nebo Maiwaldova akademie společně s dalšími aktivními jedinci a jejich rodinami pracují na návratu vody do krajiny. Revitalizují toky i nivy, vytvářejí tůně a mokřady a věnují se environmentálnímu vzdělávání. Turisticky vyhledávaná destinace tak přináší i inspiraci a naději v přístupu ke strategickým zdrojům. 

Kamenná brána v Broumovských stěnách, foto: Jan Řeháček

Ticháčkova kaple, foto: Tomáš Šrejber / Javoří hory, foto: Stanislav Stařík

Ticháčkova kaple v zasněženém lesa z ptačí perspektivyPohled na krajinu v mlze, ze které vystupují vrcholky kopců