Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku
To chci zažít

EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY

CO SE VŠECHNO NA TÉTO STRÁNCE DOZVÍTE? 

CO JE EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY ?

Jeden z nejdéle trvajících projektů Evropské unie, titul Evropské hlavní město kultury (EHMK), je už téměř 40 let udělován městům napříč Evropou, aby oslavoval kulturní rozmanitost národů, jejich měst a zároveň vyzdvihoval společné evropské hodnoty, kulturní život a historické dědictví. Titul je ale také nástrojem dlouhodobého udržitelného rozvoje města a jeho okolí právě skrze kulturu. Tuto příležitost získají každý rok dvě města EU a průměrně jednou za tři roky je doplní i jedno město nečlenské.
 

 

JAKÉ JSOU CÍLE PROJEKTU EHMK?   

Hlavní cíle projektu EHMK jsou:

  • zdůraznit společné rysy evropských kultur,
  • posílit vztah občanů nejen k evropskému prostoru, ale i k jejich městům a zemím,
  • navazovat nová partnerství na poli kulturního dění a mezikulturní dialogy,
  • podpořit rozvoj kultury v různých směrech tak, aby byla obecně přístupnější, 
  • docílit toho, aby sama kultura mohla naplnit svůj potenciál k rozvoji města, jeho okolí i odvětvím, která se zapojují do příprav EHMK,  
  • pomoci zvýšit reputaci kandidujícího města. 

Tři Králové, foto: archiv IC Broumov / Za Poklady Broumovska, foto: Jaroslav Winter

Skupinka dětí v kostýmech, osvícená ve tmě a otočená zády k fotografoviZáběr na sbor během koncertu v kostele sv. Vojtěcha

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

JAK SE TITUL EHMK VYVÍJEL? 

S myšlenkou titulu přišla v roce 1985 řecká ministryně kultury Melina Mercouri. Podle jejího názoru bylo tehdy v Evropě málo příležitostí k oslavě společných kulturních hodnot, historie i odlišností jednotlivých národů. Díky podpoře ostatních evropských ministrů kultury vzniklo Evropské hlavní město kultury. Jeho první ročník se na počest Meliny Mercouri uspořádal v Athénách v témže roce.  

V začátcích titul neměl složitou strukturu a fungoval především jako oslava historických center s bohatým kulturním životem – což umožňovalo, že jej získávala hlavně velká města. Už po několika letech byly mezi hostitelskými městy vysledovány pozitivní přínosy, které stálo za to více podpořit. Proto se začala zavádět kritéria výběru, harmonogramy konání a předpisy upravující přípravy titulu a výběr hostitelského města.
 

JAK VYPADÁ TITUL DNES?

To přispělo ke změně celkového významu titulu – ten je nyní chápán zejména jako silný nástroj rozvoje a katalyzátor změn. Kultura získává možnost předvést svůj potenciál a vymaňuje se z označení ‚, něco druhořadého ‘‘. V poslední době se hostitelskými městy často stávají ta pod 100 tisíc obyvatel. EHMK je pro ně způsob, jak posílit kulturu, stmelit městské komunity, navázat mezikulturní dialog a nová partnerství – vnitrostátní i zahraniční - na úrovni jednotlivců i měst. Je to způsob, jakým zlepšit reputaci, cestovní ruch a pomoci lokální ekonomice.

Benfiční koncert Police Symphony Orchestra, foto: Michal Bareš / Broumovské diskuse, foto: Jaroslav Winter

Dva tanečníci na nádvoří broumovského kláštera s kameramanem, který zabírá jejich vystoupeníSmějící se studenti v publiku během Broumovských diskusí

 

JAKÉ JSOU DOPADY NA HOSTITELSKÁ MĚSTA?  

EHMK může mít na hostitelská města mnoho různých, převážně pozitivních, dopadů. Každé město je jiné, každé má jiný program, přihlášku, podmínky. Nelze tedy nikdy přesně dopředu určit, jaké dopady u jakého města nastanou. Mohly bychom je ale rozdělit do čtyř nejčastějších skupin:

Kulturní dopady
Nejvíce přímých dopadů je sledováno v kulturní oblasti. Jedná se zejména o posílení kultury ve městě – rozšíření a zpestření kulturního programu, nově vznikající instituce a profesionalizace těch stávajících. Navazují se nová partnerství mezi institucemi, umělci i městy, národní i mezinárodní. Vzniká nová kulturní infrastruktura, zvyšuje se participace místních obyvatel – častější návštěvnost kulturních událostí i vlastní zapojení.

V některých městech dochází i k dlouhodobému navýšení pracovních míst v odvětví kultury. Titul, nebo už jen samotná kandidatura, pomáhá navázat vztah mezi kulturními organizacemi, obyvateli a místními politickými autoritami. Kultura je chápána jako důležitý nástroj rozvoje města a získává svůj prostor. Důležitým kritériem kandidatury je také vznik kulturní koncepce, nepostradatelného dokumentu pro udržitelný rozvoj tohoto odvětví v daném městě.

Ekonomické dopady

Kandidatura na EHMK s sebou přináší pozitivní dopady na lokální ekonomiku, samotný titul pak tyto dopady může rozšířit i na celonárodní úroveň. Ekonomické dopady jsou však spíše nepřímé, propojené s kulturní oblastí, a proto je často problematické je přesně vymezit. Z posíleného (kulturního) turismu i vyšší participace místních obyvatel plyne pro danou oblast více peněz – a to nejen v oblasti kultury. Když se v roce 2015 stala držitelem titulu Plzeň, 580 akcí zde navštívilo zhruba 1,2 milionu návštěvníků a jejich výdaje dosáhly 560 mil. Kč. Co se týče národní úrovně, titul EHMK v Plzni obohatil veřejné rozpočty zhruba o 164 mil. Kč.

Obecně kandidatura či samotný titul působí pozitivně na vznik nové infrastruktury, urychluje proces jejího vzniku. Vylepšená kulturní, dopravní, turistická či občanská infrastruktura jsou často nezbytné pro získání titulu. Nová výstavba zvyšuje životní úroveň ve městě – stejně ji však ovlivňuje i udržitelný přístup k budovám, které zde už stojí. Hledání nových využití, investice do jejich obnovy či zachování současného stavu.

Příklady rozvoje nevyužívaných průmyslových budov lze najít jak v Plzni, tak v Ostravě. DEPO 2015 v Plzni, původně prostor bývalé vozovny městských dopravních podniků, bylo v rámci příprav na EHMK 2015 přebudováno na kreativní zónu. V Ostravě prošla revitalizací například Dolní oblast Vítkovice, která nyní slouží jako vzdělávací, kulturní a společenské centrum mimo jiné hostící známý multižánrový festival Colours of Ostrava.

Politické dopady
Titul do jisté míry působí jako katalyzátor v oblasti vztahů kulturních institucí a správy města. Oba zmíněné ‚, tábory ‘‘ mají totiž jeden společný cíl, a proto navazují krátkodobé (kandidatura na EHMK) i dlouhodobé (obnova města) spolupráce. Dochází tedy k posílení vztahů mezi kandidujícím městem a kulturními organizacemi a k přehodnocení pozice kultury v rozvoji města (a oblastech sociálního začlenění, hospodářského rozvoje a cestovního ruchu). S tím souvisí vznik kulturní koncepce a dalších rozvojových dokumentů, vytváření nových platforem pro spolupráci organizací, struktur a procesů.

Zkvalitnění vztahů mezi správou města a jeho kulturními subjekty se zakládalo v některých městech také na skutečnosti, že kultura pro mnohé obyvatele začala symbolizovat kromě příležitosti rozvíjet město i vyšší kvalitu života v něm a jeho konkurenceschopnosti k okolí.

Sociální dopady
Studie v průběhu let vypovídají, že titul zvyšuje zájem veřejnosti o kulturu a také chuť na ní participovat, zkoušet nové věci nebo objevovat nová místa. Ukazuje se, že obyvatelé hostitelských či kandidujících měst pak pociťují větší hrdost na své město i region, budují si k nim i místním obyvatelům silnější vztah, což má pozitivní dopad na danou komunitu. EHMK pomáhá zapojovat kulturní i národnostní menšiny a otevírá diskuse nad různými tématy města a veřejného prostoru.
 

 

JAK PŘÍPRAVY NA TITUL PROBÍHAJÍ? 



Celý proces získání titulu Evropského hlavního města kultury upravuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014. Podle tohoto rozhodnutí mohou titul každý rok hostit pouze dvě města Evropské unie, která jsou jmenována Radou ministrů EU. Ta bývají průměrně jednou za tři roky doplněna jedním nečlenským městem. Součástí rozhodnutí je také harmonogram určující, v jakých letech bude která země hostitelem titulu.  Každá taková země si organizuje vlastní výběrové řízení  vždy proti sobě tedy soutěží města v rámci jedné země.   

  • Ministerstvo kultury daného státu nejpozději 6 let před začátkem platnosti titulu zveřejní výzvu k podávání přihlášek do soutěže. 
  • Zúčastnit se může jakékoliv město a svou přihlášku může podat nejdříve po 10 měsících od vyhlášení výzvy.
  • Následuje první výběrové kolo, tzv. předvýběr, který se koná nejpozději 5 let před platností titulu. V něm porota složená převážně ze zahraničních odborníků posuzuje přihlášky jednotlivých měst a z nich vybírá ta, která splňují kritéria a mohou postoupit do finálového kola.
  • To se koná nejpozději 4 roky před rokem platnosti titulu a zároveň 9 měsíců po předvýběru.
  • Postupující musí do finálového kola zapracovat připomínky od odborné poroty ke svým projektům a přidat i detailnější podklady.
  • Odborná porota vybere ve druhém kole z finalistů město, které následně doporučí Radě ministrů ke jmenování Evropským hlavním městem kultury.  

Ziskem titulu ale proces nekončí. Po něm následuje čtyřletá lhůta, kdy vítězné město připravuje program pro rok titulu. Během těchto 4 let je monitorováno odbornou porotou, která pořádajícímu městu poskytuje poradenství a absolvuje s ním 3 monitorovací zasedání.  

Po skončení platnosti titulu musí město do jednoho roku vypracovat vyhodnocení výsledků svého projektu. 

otevření Café Herzog, foto: Jaroslav Winter

Záběr na kytaristu přes okno, ve kterém se odráží panorama broumovského náměstí
Záběr na galerii s výstavou fotografií, ve které se pohybují rozmazané postavy návštěvníků

 

PODLE ČEHO SE POSUZUJÍ PŘIHLÁŠKY? 

Aktuálně se přihlášky kandidátů na Evropské hlavní město kultury posuzují podle 6 následujících kritérií. Aby mohlo konkrétní město postoupit do finálového kola, musí co nejlépe naplnit všechny všechny z nich 

1.Přínos k dlouhodobé strategii
Má město vytvořenou kulturní strategii/koncepci? Obsahuje tato koncepce nejen samotné pojetí titulu EHMK a způsoby jeho monitorování, ale také plány na zachování kulturních aktivit po jeho konci? Má město plány pro rozvoj kulturní sféry a posilování vztahů s ostatními odvětvími? Jakým způsobem projekt EHMK přispívá k dlouhodobému směřování města? 
2.Evropský rozměr
Znázorňují plánované akce společné kulturní hodnoty a dědictví a prezentují mezikulturní porozumění a odlišnosti v rámci Evropy? Podílejí se na kulturním programu zahraniční umělci a navazují se nová mezinárodní partnerství? 
3. Kulturní a umělecký obsah
Je kulturní program dostatečně kvalitní a komplexní? Do jaké míry se zapojují místní umělci? Jakou formu, rozsah a rozmanitost mají chystané aktivity?
4. Schopnost akci uskutečnit
Do jaké míry má přihláška podporu na místní, regionální a státní úrovni? Jaké je celkové vybavení města? Je schopné svou kapacitou titul hostit?
5. Zapojení veřejnosti
Do jaké míry se zapojili a zapojují místní obyvatelé a menšiny do příprav a realizace titulu? Má město strategii pro práci s publikem?
6. Řízení
Hodnotí se marketingové, komunikační a fundraisingové strategie, úroveň organizační struktury a množství a kvality zapojených pracovníků. (prostě o tom, jak se to celý řídí, o strukturách, lidech a procesech) 

KDO TITUL FINANCUJE? ZÍSKÁVÁ HOSTITELSKÉ MĚSTO OD EU NĚJAKÉ PENÍZE? 

Melina Mercouri na dobové fotografie, v ruce drží cigaretu a za ní jsou lodě v přístavu

 

Hostitelské město za zisk titulu žádné peníze automaticky nezískává. Pokud si ve fázi monitoringu (4 roky před začátkem titulu, kdy město chystá svůj program) vede dobře a plní své programové body a kritéria uvedená v přihlášce, může mu být udělena Evropskou komisí Cena Meliny Mercouri ve výši 1,5 milionu eur. Kromě této finanční odměny si však město musí financování zajistit samo. Standardně se na financování titulu se podílí také kraj a stát, a to v poměru 1:1:1.  Nedílnou součástí jsou pak samozřejmě i vlastní sponzoři
Meline Mercouri, foto:Greeknewsagenda.gr