BENEDIKTINSKÉ OPATSTVÍ SV. VÁCLAVA

Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy – Břevnova. Roku 1260 jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské pevnosti, která byla k tomuto účelu zbudována. Brzy po roce 1300 za panování opata Bavora (1290–1322) bylo v Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Vzhledem k tomu, že původní tvrz byla vypálena odbojnými fojty, byl na jejím místě zbudován klášter s gotickým chrámem zasvěcený sv. Vojtěchu. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku 1348. Během husitských válek význam Broumova značně vzrostl, neboť klášter na Břevnově byl 20. května 1420 vypálen husity a několik řeholníků bylo při tom upáleno. Opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, mezi jinými například i ohromný rukopis bible, tzv. „CODEX GIGAS", jež se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Významnou kapitolu dějin opatství tvořilo klášterní školství. Již před husitskými válkami byla benediktinská klášterní škola (později gymnázium) velmi slavná. Nutno zmínit alespoň několik významných osobností, které zdejší školu absolvovaly. Ve 14. století zde studoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, v 17. století proslulý dějepisec jezuita P. Bohuslav Balbín, v 19. století vlastenecký kněz P. Josef Regner Havlovický a také známý spisovatel historických románů, rodák z blízkého Hronova, Alois Jirásek. Studentem zdejšího gymnázia byl rovněž ministr financí 1. československé vlády Alois Rašín.

foto: Jan Caithaml / archiv SDMB, o. p. s.

Klášter Broumov, foto: Marek Jedlička / Klášterní zahrada, foto: Jaroslav Winter