Výlet za firmami, kde to funguje jinak

Dva dny na cestě mezi Žďárem nad Sázavou a jižní Moravou ukázaly, že byznys a lidskost nemusí stát proti sobě. Naopak – když se spojí, vznikají místa, která dávají smysl.

IT NeŠkola: Když škola není škola

První zastávka ve Žďáru nad Sázavou nás zavedla do míst, kde se vzdělávání odehrává úplně jinak. IT NeŠkola je pomaturitní projekt, který funguje na principu, jenž by většinu z nás asi ve škole bavil mnohem víc než běžná výuka. Žádní klasičtí pedagogové, žádné známky, žádné učebnice. Místo toho konzultanti a lidé z praxe, kteří předávají zkušenosti, motivují a směřují studenty k výsledkům. Mladí lidé tady pracují na reálných projektech, které zadávají skutečné firmy – Dell, ICZ, Holoubek nebo Aricoma. Projektové vzdělávání v čisté podobě.

Co nás zaujalo? Třeba to, že nábor probíhá přes online hru. Ne přijímačky, ne testy – hra zaměřená na logiku a kreativitu. Předchozí IT znalosti? Nepotřebujete. Důležitá je chuť učit se a schopnost týmové práce. A protože si tvůrci projektu vzali inspiraci z Estonska, kde podobný model funguje už roky, věří, že i tady to zabere.

Active: Kde se 2000 dětí ročně učí mít rády práci

Zastavili jsme se u projektu Active. Tady jsme pochopili, že investice do dětí není jen fráze – ale nutnost. Active propojuje 70 kroužků s místními podniky a každý rok jím projde přes 2000 účastníků. Robotika, 3D tisk, chemické soutěže pro 22 tisíc dětí z celé republiky. Ale nejde jen o techniku – jsou tu i taneční kroužky s mezinárodními účastmi na soutěžích. Prostě komplexní přístup ke vzdělávání.Starosta města to říká na rovinu: „Za pár let nebude mít kdo u strojů pracovat. Na seřízení moderního stroje potřebujete správně vyučeného učně, ne přivezeného Filipínce. A ten učeň musí mít k práci vztah – nejlépe už od dětství."

Firmy do projektu přispívají nejen know-how, ale i materiálem. Co je pro ně odpad, stává se učební pomůckou. Palety s kovem, trámky, různé výstřižky – vše nachází nové využití. Ale to nejlepší? Firmy zapojují děti do reálné práce. Když na akci přijede firma vyrábějící šrouby, nepřiveze roll-up a letáčky. Přiveze formu, materiál – a účastníci si dotáhnou vlastní šroub. To je něco úplně jiného než pasivní poslouchání prezentace.

A mezigenerační propojení? To je další kapitola. Seniorský klub vaří s dětmi bramboračku – jednou podle receptu „před 100 lety", pak účastníci kroužku Masterschef junior vaří bramboračku ve verzi 21. století. Tyto děti z kroužku také připravují malé rauty pro zahájení městských akcí. Pekárna testuje trenažér na vánočky… Komunita prostě funguje.

Plastia: Cirkulární ekonomika v praxi

Firma Plastia, kterou vede Lenka Novotná s manželem, ukazuje, jak může plastový průmysl fungovat udržitelně. Jejich cesta k cirkulární ekonomice začala před několika lety, když vytvořili obrázek biologického cyklu, aby vysvětlili zákazníkům, proč výrobci květináčů vyrábějí také kompostér a krmítko pro ptáky. Inspirovali se knihou Cradle to Cradle (Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci). „80 % toho, jakým způsobem se bude výrobek chovat ve svém životním cyklu, vzniká při designu výrobků. Cítíme jako výrobci ohromnou zodpovědnost," říká Lenka Novotná.

Co vyrábí: Kompostéry jako základ cirkulární ekonomiky, vermikompostéry (domácí kompostování s žížalami), květináče z recyklovaných materiálů, microgreens (systémy pro pěstování doma), znovu použitelné ubrousky, šálky barvené pomocí kávové sedliny. Pořádá dobrobazary, akce „Otoč květináč" (ze starých květináčů vyrábí nové).

Plastia ukazuje, že cirkulární ekonomika není jen teorie, ale fungující byznys model s budoucností.

Večer na templářském zámku

Po dni ve Žďáru míříme na jižní Moravu. Před námi je noc na místě, kde se píše historie od 13. století – zámek Čejkovice. Původně templářská komenda, dnes ojedinělá památka nejen u nás, ale i ve světě.

Sonnentor: Když hodnoty nejsou jen slova

Pár set metrů od zámku stojí budova, která působí skoro jako z jiného světa. Zelená střecha, úly, dřevo, světlo. Sonnentor není jen výrobce bio čajů. Je to firma, která ukazuje, že podnikání může fungovat s respektem k lidem i krajině. Majitel Josef Dvořáček nás provází a vysvětluje jednoduchou věc – zaměstnanci nejsou čísla. Každý má svůj příběh. Každý dostane na narozeniny kartičku – a hodinu času s Josefem na kávu. Zní to jako maličkost? Když to dělá majitel firmy se 190 zaměstnanci, říká to hodně o přístupu.

Co tady funguje jinak: Ženy na mateřské pracují na zkrácený úvazek. Pořádají se společné výjezdy k pěstitelům – když víte, odkud bylina pochází, vztah k ní je úplně jiný. Vytáčení medu z firemních úlů je oblíbená společná aktivita. A pak věc, která by měla být samozřejmostí – muži a ženy mají stejné platy. „My nevlastníme půdu – necháváme ji tady pro děti a jejich děti," říká Josef Dvořáček. Sonnentor stojí na místě bývalé skládky a kravína. Materiál z tornádem zničených domů byl použit ke stavbě nové budovy, teplo od strojů vytápí budovu, dešťovka zalévá zahrady. Pelety z odpadu – prachu z čajů – stačí na celou topnou sezónu.

Spolupráce přes hranice: 40 % produkce vyváží do Evropy. Spolupracují s pěstiteli v Tanzanii a Jižní Americe a také pěstiteli z Česka. Každý únor se s nimi setkávají a společně plánují, co budou pěstovat. Firma otevírá dveře veřejnosti – workshopy, semináře, školní exkurze. „Důležitá je emoce, ne jen povídání," vysvětlují průvodci. A mají pravdu – Sonnentor je místo, které jen tak nezapomenete.

Co si z toho odnáším?

Že to jde dělat jinak. Ne jako fráze, ale jako každodenní realita. IT NeŠkola dokazuje, že vzdělávání může být bez učebnic a známek – a přitom připravit lidi na praxi líp než tradiční školy. Active ukazuje, že investice do dětí není charita, ale nutnost. Bez vztahu k práci nebude mít kdo u strojů stát. Plastia mění plastový byznys na zelený model a dokazuje, že ekonomika a ekologie můžou jít ruku v ruce. Sonnentor žije hodnoty, o kterých ostatní jen mluví. Rodina, udržitelnost, férovost – to nejsou jen hesla na webu, ale každodenní realita. A možná právě to je dnes to nejdůležitější.

Zážitky sepsala Kateřina Agnolozzi – jedna z účastnic studijní a inspirační cesty, kterou jsme zorganizovali v rámci projektu Sociálních inovací. Na cestu se s námi vydalo celkem 9 účastnic a 1 účastník - především z řad vedení neziskových organizací, ale i lokálních OSVČ. Cílem nebyla jen exkurze, ale načerpání konkrétní inspirace přenositelné do praxe na Broumovsku a Policku.

Projekt “Rozvoj aktivního občanství ve venkovských oblastech skrze inovativní přístupy lokálních zaměstnavatelů” je financován z ESF prostřednictvím OPZ+ a ze státního rozpočtu ČR.